Praktické informace

Albánie, albánsky Shqipëria, znamená v překladu země orlů. Albánská republika má 2,8 milionu obyvatel a dělí se na 12 krajů (prefektur). Rozloha Albánie je necelých 29 tisíc km2 (asi třetina ČR) Hlavním městem je Tirana (přibližně 900 tis. obyvatel).  Nejvyšší horou je Korab (2764 m). Podle oficiálních statistik je Albánie státem s převahou muslimů. K islámu se hlásí podle různých zdrojů 55 - 70% obyvatel, ke katolicismu 13 - 17% a k pravoslaví 15 - 20%.

Doporučené turistické cíle Albánie:

Hory a jezera

Jezero Bovilla - umělá vodní nádrž, která se nachází přibližně 15 kilometrů severovýchodně od hlavního města Tirany. Slouží jako hlavní zdroj pitné vody pro Tiranu a okolní oblasti. Nabízí úžasné scenérie s křišťálově čistou tyrkysovou vodou. Výstup na vyhlídku je za poplatek cca 1 euro (cena 2024). 

Národní park Prokletje – Národní park Prokletje je krásným místem pro pěší turisty. Najdete zde hory, kaňony, jezera a vodopády. Jedním z nejznámějších místo v Albánii pro pěší turisty je horská osada Theth. Je ideálním výchozím místem na výlety.  Lákadlem je nádherné Modré oko Kaperre (Albánie má dvě modré oči, druhé je poblíž Sarandy na jihu), musíte projít z Teth kaňonem Grunas a Kaperre, pak dorazíte na jedno z nejneuvěřitelnějších míst na Balkáně. Modré oko je přírodní koupaliště vzniklé erozí útesu u řeky, která vytvořila několik vodopádů a míst ke koupání. Vzdálenost z Golemu do Tethi je 200 km.

Skadarské jezero – největší jezero Balkánského poloostrova, hloubka 44 m. Leží na hranicích s Černou Horou. Voda je vhodná ke koupání, lze rybařit a ochutnat zdejší specialitu – kapra. V blízkosti jezera se nachází dvě malebné vesničky: Shiroka a Zogaj. Okolo jezera se nachází 177 km cyklotras. Lokalita je největší ptačí rezervací v Evropě. Vzdálenost z Golemu 120 km.

Ochridské a Prespanské jezero – jezera leží nedaleko od sebe na východě země. Prochází jimi mezinárodní hranice a Albánci se o ně dělí se svými sousedy Makedonci a Řeky. Obě jezera jsou zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Vesnice Lin a ostrovní skála Maligrad  patří k místům s největším geniem loci v celé Albánii. Výšlap plný úchvatných výhledů na Suchou horu (Mali i Thatë), která vytváří předěl mězi oběma jezery. V Ochridském jezeře žije endemický pstruh ochridský. Místní pochoutkou je tava e peshkut, rybí maso zapečené se zeleninou v keramické nádobě. Vzdálenost z Golemu 150 km.

Kaňon Holtes - Kaňon Holta vznikl erozí řeky Holta, táhne se v délce 3 kilometrů, s údolními svahy dosahujícími 100-150 m a hloubkou vody 2-3 m. Kaňon má strmé svahy plné krasových jeskyní a také jezírka s termálními vodami. Kaňonem se dá projít v botách do vody. Poblíž se nachází restaurace s termálním bazénem. Vzdálenost z Golemu cca 100 km. 

Národní park Divjaka-Karavasta – klidné místo, přírodní zajímavostí jsou celkem 4 laguny, největší je Karavastská laguna. Od otevřeného moře je oddělena písečnými dunami, které jsou částečně porostlé lesem. S mořem je spojená krátkými vodními kanály plnými ryb. Park je vhodný pro cykloturistiku. Repelent je nutnou výbavou. Na jídlo určitě doporučujeme restauraci "Ali Kali". Vzdálenost z Golemu 50 km. 

Města

Gjirokastra – jihoalbánské město „břidlicových střech“ ve střední Albánii. Má nádhernou pevnost plnou moderních děl a tanků. Lze také nahlédnout do opravených honosných domů, ve kterých žila v minulosti albánská šlechta. Památka UNESCO. Vzdálenost z Golemu 180 km.

Butrint – starobylé město nejvíce navštěvované zahraničními turisty, nachází se na jihu země. Jde o lahůdku pro milovníky historie: najdete zde antická divadla, akvadukty, studny a mozaiky. Naleziště se nachází na malém poloostrově, který je obklopen Butrinstkým jezerem, ve kterém žije mnoho ohrožených živočichů. Památka UNESCO. Vzdálenost z Golemu 250 km.

Berat – přezdívaný albánský Bělehrad. Známé „bílé město“, nad nímž se tyčí zachovalá pevnost. Můžete zde navštívit prastaré kostely a muzeum s obrazy známého albánského malíře Onufriho. Památka UNESCO. Vzdálenost z Golemu 80 km.

Korča – město v nadmořské výšce 850 m, obklopené pohořím Morava, je považováno za kolébku albánské kultury. Lze zde navštívit staré tržiště z osmanské doby, muzea a parky. Vzdálenost z Golemu 200 km.

Sarandë - přímořské město a centrum turistiky jižní Albánie, dobré výchozí místo na výlety na Modré oko (Syri i Kaltër), Butrint a do Ksamilu.  Vzdálenost z Golemu 220 km.

Pláže

Pláže jsou velkým lákadlem Albánie. Nejdelší pláž v Albánii měřící 7 km je Borsh beach cca 200 km jižně od Golemu.  Nejoblíbenější a údajně nejkrásnější jsou na jihu v Sarandě (Mirror beach a Ksamil beach). Vyhlášené je i Himarë severně od Borsh, Gjipe beach a Dhermi beach). Známým turistickým letoviskem je také Vlora.

Prvními doloženými obyvateli Albánie byli Ilyrové, indoevropský kmen z doby želené. Území Albánie postupně od 7. stolení před n. l. kolonizovali Řekové. Poražení Trojané se podle legendy odebrali do Butrintu. Ilyrská říše se později rozpadla a území ovládli Římané. Po rozdělení Římské říše na západořímskou a východořímskou neboli Byzantskou bylo území pod nadvládou Byzance. V polovině 6. století vpadli do dnešní Albánie poprvé Slované, na počátku 11. století přišli Normané. Když roku 1204 padla Konstantinopol (dnešní Istanbul), znamenalo to na čas konec Byzantské říše. Území Albánie se stalo dějištěm bojů. V polovině 14. století se na Balkánský poloostrov poprvé dostali Turci, kteří vládli v Albánii až do 19. století. Národním hrdinou a bojovníkem proti Osmanské říši byl Skanderbeg (Gjergj Kastrioti). Roku 1878 vznikla tzv. Prizrenská liga, která usilovala o zachování celistvosti Albánie navzdory snahám Evropy i Turků rozdělit ji mezi ostatní státy. V roce 1912 byla vyhlášena nezávislost Albánie ve městě Vlora (předseda vlády Ismail Qemalim). V roce 1914 se západní mocnosti pokusily prosadit na trůn v Drači německého prince, ale ten po několika měsících abdikoval. Poté se v Albánii rozpoutala občanská válka mezi různými albánskými vůdci.   Na konci první světové války si území mezi sebe rozdělily vítězné mocnosti, ale proti tomu se postavil americký prezident Woodrow Wilson, nezávislost Albánie byla potvrzena. Hlavní město bylo roku 1920 přeneseno do Tirany. Před druhou světovou válkou začal král Zog I. spojovat zájmy Albánie s Itálií, pronikaly sem italské firmy, začalo se budovat, stavět a obchodovat. Jenže Mussolini, italský fašistický předseda vlády nařídil v roce 1939 invazi do Albánie. Albánci italský vpád úspěšně odrazili, ale v roce 1943 je nahradili Němci a wehrmacht. Na podzim roku 1944 získali převahu komunističtí partyzáni. Počátkem roku 1948 byla vyhlášena Lidová republika Albánie v čele s prezidentem Enverem Hodžou. V 60. letech se Albánie vydala na cestu budování socialismu s komunistickou Čínou. Prezident Hodža likvidoval náboženství a vyhlásil Albánii prvním ateistickým státem světa. V obavě před vojenskou intervencí jak ze Západu, tak z Východu vybudoval režim statisíce betonových bunkrů, které v zemi stojí dodnes. Protirežimní demonstrace vyvrcholily v únoru 1991, první svobodné volby ovšem vyhráli komunisté, kteří byli po roce svrženi generální stávkou. V roce 1992 zvítězili demokraté, což znamenalo konec komunismu. V devadesátých letech ztratilo údajně až 70% populace své úspory v pyramidových hrách. Vedlo to k demonstracím, při kterých byly vyrabovány obchody, vládní objekty i sklady zbraní. Dodnes má prý většina albánských rodin doma pušku z tohoto období.  Od roku 2002 zažívá země hospodářský růst, rozvíjí se infrastruktura a turismus.

• Dobrý den – Mirëdita (miredita)

• Nashledanou – Mirupafshim (mirupafšim)

• Děkuji – Faleminderit (faleminderit)

• Jak se jmenuješ? – Si quhesh? (si čuhaš)

• Jmenuji se… - Quhem… (čuham)

• Jsem z České republiky – Jam nga Republika Çeke. (jam ga republika čeke)

• Těší mě - Gëzohem (gzohem)

• Restaurace – restorant (restorant)

• Obchod s potravinami – Ushqimore (uškimore)

• Ovoce – fruta (fruta), zelenina – perime (perime), maso – mish (miš), pizza – pica (pica), mořské plody - ushqim deti (uškim déty)

• Město – qytet (čutet), ulice – rrugë (rúg), pláž – plazhi (plaži), auto – makinë (makin)